Rozhodčí doložka aneb Když je cesta do pekla dlážděna špatným úmyslem silnější smluvní strany

Již celá řada nešťastníků, zejména mladých a pracovně nezkušených lidí z řad drobných živnostníků, malých podnikatelů a tzv. OSVČ, se na naši advokátní kancelář obrátila ve věcech týkajících se problémů s neuváženě uzavřenou rozhodčí smlouvou (rozhodčí doložkou), resp. v krajím případě na jejím základě vydaného rozhodčího nálezu.

Scénář těchto problémů je obvykle jak sepsaný přes kopírák. Příkazce uzavře se „zájemcem o práci“ (dále jen "příkazník") příkazní smlouvu podle občanského zákoníku, přičemž hlavním předmětem příkazní smlouvy (tj. výkonem činnosti zájemce – příkazníka) zpravidla je obstarávání klientů v oblasti podnikání příkazce, tj. náplní činnosti příkazníka je činnost obdobná činnosti obchodního zástupce, který má za úkol získávat klienty, kteří poté uzavřou obchod s příkazcem, v případě výše uvedené korporace se konkrétně jedná o získávání osob, které chtějí prodat nebo koupit nemovitost. 
Výše uvedené korporace svým „zaměstnancům“ (příkazníkům) ve skutečnosti nenabízejí pracovně právní vztah založený pracovní smlouvou uzavřenou podle zákoníku práce, ač takový příslib prezentují ve svých náborových kampaních určených pro zástupy lidí marně hledající práci, ale uzavře s nimi pouhou příkazní smlouvu sepsanou podle příslušných ustanovení občanského zákoníku. (Ponechejeme nyní stranou, že příkazníci na základě těchto příkazních smluv fakticky vykonávají závislou činnost, přičemž tato smí být podle § 3 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, vykonvávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, tedy na základě pracovní smlouvy.) Takováto smlouva nebohému příkazníkovi neposkytujte žádná práva ani povinnosti zaměstnance, ale naopak mu vedle pár práv, z nichž nejvýznamnější je právo na odměnu, stanovuje řadu povinností, které příkazníka staví do pozice příkazcova vazala. Některá ustanovení těchto smluv pak příkazníka nedůvodně staví do značně nerovnovážné pozice vůči příkazci, přičemž mezi příkazcem (tj. uvedenou korporací) a příkazníkem (tj. rádoby-zaměstnancem) zakládají nedůvodnou nerovnováhu ve vzájemných právech a povinnostech v neprospěch příkazníka. Příkazní smlouvy se pak v mnohých ustanoveních dostávají do rozporu s ust. § 433 odst. 1, občanský zákoník, v platném znění.
 
Důvodem napsání tohoto článku není právní rozbor těchto příkazních smluv, ale upozornění na možná rizika pro příkazníka obecně pramenící z rozhodčích doložek zahrnutých do rozličných smluv uzavíraných se silnější smluvní stranou (obchodním partnerem).
 
Rozhodčí řízení, které může být zahájeno a vedeno pouze v případě existence platné rozhodčí smlouvy či rozhodčí doložky, není ze své (původní) podstaty špatným institutem. Nabízí zajímavou a hlavně rychlejší alternativu k obvyklému soudnímu řízení, které se odehrává před klasickým státním soudem a často bývá zdlouhavé a neefektivní. Má to však jedno velké „ALE“; rozhodčí řízení totiž nesmí být zneužito ve prospěch slabší smluvní strany. A právě to se, podle našich zkušeností, stává v příkazních smlouvách uzavíraných s některými korporacemi. Čtenáře tohoto článku nechceme zrazovat od spolupráce s těmito korporacemi, protože nemáme zkušenosti s tím, jak tyto společnosti pracují pro blaho svého zákazníka, zda všechny své spolupracovníky vážou pouhou příkazní smlouvou, anebo zda někoho i skutečně zaměstnávají, nicméně máme velmi špatnou zkušenost s tím, jak se tyto společnosti chovají ke svým (některým) bývalým příkazníkům, kteří se od nich rozhodli odejít. Příkazní smlouva, do které je začleněna rozhodčí doložka, je totiž protkána nesmyslně vysokými smluvními pokutami, což je v případě, kdy se příkazník rozhodne smlouvu proti vůli příkazce jednostranně ukončit, hlavní zbraní příkazce proti příkazníkovi. Korporace (příkazce) pak příkazníkovi za údajná porušení příkazní smlouvy vyúčtuje absurndě vysoké smluvní sankce v řádech desítek až statisíců (!!) korun a prostřednictvím rozhodce je pak po příkazníkovi vymáhá.
 
Pakliže se příkazník včas a kvalifikovaně brání, obvykle z celé záležitosti vyjde bez závažnější újmy, horší je to u těch příkazníků, kteří předžalobní upomínky zasílané advokátem korporace ignorují a celou věc nechají dojít až do stadia, kdy rozhodce vydá rozhodčí nález. Z případů našich klientů, které jsme mohli posoudit, jsme nabyli přesvědčení, že rozhodce, který měl spor podle rozhodčí doložky rozhodnout, s největší pravděpodobností byl podjatý, protože například bylo možné dohledat osobní i profesní vztah mezi rozhodcem a advokátem zastupujícího korporaci (typicky případ, kdy se jednalo o vztah bývalého advokáta - školitele a jeho bývalého advokátního koncipienta a případně i (současně) o vztah z výkonu činnosti člena kolektivního statutárního orgánu jiné právnické osoby).
 
Bohužel ale každá obrana je účinná pouze tehdy, pokud je vedena kvalifikovaně a včas. V této souvislosti máme pro čtenáře tohoto článku, kteří řeší peripetie s rozhodcem, rozhodčím řízením, rozhodčí doložkou nebo smlouvou, rozhodčím nálezem atd. dvě doporučení. Zaprvé nikdy nepodepisuje rozhodčí smlouvu ani jakoukoli jinou smlouvu, která obsahuje rozhodčí doložku, ať má být rozhodcem kdokoli. V naší praxi jsme se nikdy nesetkali s tím, že by rozhodčí řízení situaci slabší strany jakkoli usnadnilo; právě naopak rozhodčí řízení vždy vyvolalo velké komplikace a více než urychlení rozhodnutí sporu bylo účelem rozhodčího řízení vyloučení práva slabší smluvní strany obrátit se na státní soud. A zadruhé pokud jste rozhodčí smlouvu nebo rozhodčí doložku už uzavřeli, přičemž druhá strana sporu (druhá smluvní strana) Vám zahájením rozhodčího řízení hrozí, vždy se včas obraťte na dobrého advokáta.
 
Advokátní kancelář Mgr. Martin Lorenc Vám poskytne komplexní právní služby a kvalifikované právní zastoupení v rozhodčím řízení vedeném před jakýmkoli rozhodcem.

Mgr. Martin Lorenc, advokát, 24.8.2015
 


Něco málo ze zákona č. 216/1994 Sb., zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění:
 
Zrušení rozhodčího nálezu soudem a zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí
 
§ 31
 
Soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže
 
a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu,
 
b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje,
 
c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem,
 
d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců,
 
e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat,
 
f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému,
 
g) rozhodce nebo stálý rozhodčí soud rozhodoval spor ze spotřebitelské smlouvy v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem,
 
h) rozhodčí smlouva týkající se sporů ze spotřebitelských smluv neobsahuje informace požadované v § 3 odst. 5, popřípadě tyto informace jsou záměrně nebo v nezanedbatelném rozsahu neúplné, nepřesné nebo nepravdivé, nebo
 
i) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení.
 
§ 32
 
(1) Návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak. Byl-li rozhodčí nález vydán ve sporu ze spotřebitelské smlouvy a návrh na jeho zrušení podal spotřebitel, soud vždy přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) až d) nebo h).
 
(2) Podání návrhu podle odstavce 1 nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma nebo jestliže je z návrhu na zrušení rozhodčího nálezu možné usuzovat, že je důvodný.
 
(3) Pokud návrh na zrušení rozhodčího nálezu podá spotřebitel, soud přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle odstavce 2, aniž by o to spotřebitel žádal. O odložení vykonatelnosti rozhodne soud do 7 dnů od podání návrhu; po tuto dobu nelze rozhodčí nález vykonat.
 
§ 33
 
Soud zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu, který se opírá o důvody § 31 písm. b) nebo c), jestliže strana, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnila, ač mohla, takový důvod v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé. To neplatí, jde-li o spory ze spotřebitelských smluv.
 
§ 34
 
(1) Zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. a), b), g) nebo h), pokračuje k návrhu některé ze stran po právní moci rozsudku v jednání ve věci samé a tuto věc rozhodne. Věc již nelze projednat v rozhodčím řízení.
 
(2) Zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. c) až f) nebo i), pokračuje se k návrhu některé ze stran v rozhodčím řízení na základě rozhodčí smlouvy. Nedohodnou-li se strany jinak, rozhodci zúčastnění na rozhodčím nálezu, který byl zrušen z důvodů uvedených v § 31 písm. c), jsou však z nového projednání a rozhodování vyloučeni. Nedohodnou-li se strany jinak, budou noví rozhodci jmenováni způsobem původně určeným v rozhodčí smlouvě nebo podpůrně podle ustanovení tohoto zákona.
 
(3) Zruší-li soud rozhodčí nález vydaný ve sporu ze spotřebitelské smlouvy a v rozhodčím řízení vystupoval rozhodce zapsaný v seznamu rozhodců vedeném ministerstvem, doručí soud ministerstvu stejnopis takového pravomocného rozhodnutí.
 
§ 35
 
(1) I když nepodala návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem, může strana, proti níž byl soudem nařízen výkon rozhodčího nálezu, bez ohledu na lhůtu stanovenou v § 32 odst. 1, podat návrh na zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí kromě důvodů uvedených ve zvláštním předpisu5) i tehdy, jestliže
 
a) rozhodčí nález je stižen některou vadou uvedenou v § 31 písm. a), d) nebo f),
 
b) jsou důvody pro zrušení rozhodčího nálezu vydaného ve sporu ze spotřebitelské smlouvy podle § 31 písm. a) až f), h) nebo pokud jsou dány důvody podle § 31 písm. g) a rozhodčí nález neobsahuje poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudu,
 
c) strana, která musí mít zákonného zástupce, nebyla v řízení takovým zástupcem zastoupena a její jednání nebylo ani dodatečně schváleno,
 
d) ten, kdo vystupoval v rozhodčím řízení jménem strany nebo jejího zákonného zástupce, nebyl k tomu zmocněn a jeho jednání nebylo ani dodatečně schváleno.
 
(2) Je-li podán návrh podle odstavce 1, soud provádějící výkon rozhodčího nálezu řízení o výkon rozhodnutí přeruší a uloží povinnému, aby do 30 dnů podal u příslušného soudu návrh na zrušení rozhodčího nálezu. Není-li v této lhůtě návrh podán, pokračuje soud v řízení o výkon rozhodčího nálezu.
 
(3) Je-li rozhodčí nález zrušen, mohou pak strany postupovat obdobně podle § 34.
 
Občanské právo

Občanské právo

Smlouva kupní a darovací, nájem bytu, převody nemovitostí, náhrada škody, vydání bezdůvodného obohacení, vymáhání pohledávek, soudní spory.

zobrazit více
Rodinné právo

Rodinné právo

Společné jmění manželů a jeho vypořádání, předmanželská smlouva, rozvod manželství, výživné na dítě, úprava styku rodiče s dítětem, určení otcovství, zastupování u soudu.

zobrazit více
Pracovní právo

Pracovní právo

Poradenství pro zaměstnance i zaměstnavatele, pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, spory o neplatnost ukončení pracovního poměru, spory o mzdu.

zobrazit více
Obchodní právo

Obchodní právo

Právní služby podnikatelům, smlouva o dílo, dodavatelské smlouvy, vymáhání pohledávek, různé spory mezi podnikateli.

zobrazit více
Korporátní právo

Korporátní právo

Zakládání, změny a přeměny obchodních společností, převod obchodního podílu a akcií, odvolání a jmenování jednatele.

zobrazit více
Insolvence a exekuce

Insolvence a exekuce

Insolvenční návrh, oddlužení manželů, osobní bankrot, oddlužení manželů, přihláška pohledávky, exekuční návrh, vylučovací žaloba.

zobrazit více
Trestní právo

Trestní právo

Právní pomoc podezřelému, obhajoba obviněného a obžalovaného, zastupování poškozeného, náhrada škody způsobená trestným činem.

zobrazit více
Pokuty a přestupky

Pokuty a přestupky

Přestupky v dopravním provozu, přestupkové řízení, správní delikty, řízení o uložení pokuty, odpor proti příkazu, odvolání proti rozhodnutí.

zobrazit více
Ostatní služby

Ostatní služby

Sepisování všech druhů smluv, zastupování ve všech soudních a správních řízeních, ochrana osobnosti, ochrana spotřebitele, autorské právo, náhrada škody na zdraví.

zobrazit více

Mgr. Martin Lorenc - Lorenc & Kijová, advokátní kancelář - advokát

Mgr. Martin Lorenc

Vystudoval jsem Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po studiích jsem krátkou chvíli působil v České obchodní inspekci – Inspektorát pro Středočeský kraj a Hlavní město Prahu (2009). Následně jsem jako advokátní koncipient nastoupil do Advokátní kanceláře JUDr. Jiřího Svobody v Praze (AK Svoboda s.r.o.), kde jsem nepřetržitě vykonával praxi advokátního koncipienta... zobrazit více
Mgr. Lenka Kijová - Lorenc & Kijová, advokátní kancelář - advokátka

Mgr. Lenka Kijová

Vystudovala jsem Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Od ukončení studia v roce 2006 vykonávám právní praxi v oblasti advokacie, když nejvíce zkušeností jsem získala v oblasti práva rodinného, občanského, pracovního a insolvenčního. V roce 2021 jsem úspěšně složila advokátní zkoušku a pokračuji v advokátní profesi v rámci sdružení s kolegou... zobrazit více

Advokátní kancelář Lorenc & Kijová

Komenského nám. 1342/7
674 01 Třebíč

Mgr. Martin Lorenc
advokát

Tel.:
E-mail:

+420 776 739 769
lorenc@ak-trebic.cz



ev. č. ČAK:
IČ:
ID DS:


14756
74965701
7h8qrnw

 




Mgr. Lenka Kijová
advokátka a zapsaná mediátorka

Tel.:
E-mail:

+420 737 401 084
kijova@ak-trebic.cz



ev. č. ČAK:
IČ:
ID DS:


19998
08355371
xe3sg8g


Napište nám


xxxx